Vyjadřuje procentní vyjádření úrokové sazby. Vyčísluje, jakou částku finanční instituci, která úvěr (zápůjčku) poskytla, zaplatí dlužník navíc. Ve většině případů se jedná o procento fixní (stálé – často podmíněné na rok, až několik let), ale může být někdy i úroková sazba proměnlivá, tzn. že poskytující finanční instituce může toto procento v průběhu úvěru měnit, snižovat či zvyšovat. Tento údaj je udáván ke konci určeného období, převážně ke konci kalendářního roku, po dobu splácení úvěru.

Neobsahuje poplatky za vyřízení úvěru, poplatky za vedení úvěrového účtu, případně další poplatky poskytujícího finančního ústavu, proto je pro klienta důležitějším údajem tzv. RPSN.

Co je to RPSN? Neboli (roční procentní sazba nákladů) – uvádí částku všech výše uvedených poplatků a nákladů, které zaplatíme poskytovateli úvěru nad rámec splátky navíc. Zahrnuje veškeré případné vedlejší náklady jako jsou právě poplatky za vedení účtu, vyřízení úvěru, atd.

Máme několik typů úrokových sazeb:

Nominální úroková sazba
Z ekonomického hlediska lze rozlišit úrokové sazby na nominální a reálné. Nominální úrokové sazby jsou sazby uváděné ve smlouvách o úvěrech u sazebních bank nebo v reklamách na spoření či půjčky.

Reálná úroková sazba
Reálné úrokové sazby jsou sazby, které ukazují, jak se změní kupní síla vložených nebo půjčených peněz. Reálné úrokové sazby se počítají tak, že se od nominálních úrokových sazeb odečte míra inflace. Když jsou nominální úrokové sazby nízké a inflace vyšší, mohou být reálné úrokové sazby záporné. To znamená, že hodnota peněz díky úročení roste, ale neroste tak rychle, aby tento růst byl roven tempu, jakým peníze ztrácejí hodnotu kvůli inflaci. Ve výsledku vložená nebo půjčená suma ztrácí kupní sílu. Tento výsledek je výhodný pro dlužníky, kterým klesá reálná hodnota dluhu. Na druhou stranu je nevýhodný pro věřitele, kterým klesá reálná hodnota půjčených peněz.

Diskontní úroková sazba
Diskontní sazba patří mezi další klíčové úrokové sazby centrální banky. Je to sazba, kterou se úročí vklady, které komerční banky uloží přes noc do centrální banky. Jde zároveň i o dolní mez pohybu krátkodobých úrokových sazeb.

Lombardní úroková sazba
Lombardní úroková sazba je třetí úrokovou sazbou, kterou vyhlašuje centrální banka. Je to úroková sazba účtovaná komerčním bankám za půjčky, které jim centrální banka poskytne přes noc. Banky si za tuto sazbu půjčují jen tehdy, když si už nemohou půjčit na mezibankovním trhu.

Mezibankovní úroková sazba
Vývoj sazeb PRIBOR 1M, 3M
Výši sazeb na mezibankovním trhu určuje PRIBOR (Prague Interbank Offered Rate) podle délky splatnosti. Tzv. pražská mezibankovní úroková sazba je sazba, za kterou si banky mezi sebou půjčují. Z mezibankovních sazeb určují banky výši úrokových sazeb pro klienty. U úvěrů k nim navíc připočítávají sazbu nákladů banky, rizikovou přirážku produktu, rizikovou přirážku podle bonity klienta, rizikovou přirážku podle splatnosti produktu, přirážku nákladů na kapitál a ziskovou přirážku banky.

fixované úrokové sazby
Fixní úroková sazba je sazba, která je pevně stanovená na určité období (měsíc, 1 rok, 3 roky, 10 let).

variabilní úrokové sazby

variabilní úroková sazba se může měnit každý den – vychází z aktuálních podmínek na trhu a ze sazby PRIBOR.

 

Zdroj: Wikipedia